Všeobecné stanovy Mezinárodního dělnického sdružení (1864)

Se zřetelem k tomu,
• že osvobození dělnické třídy musí být jen dílem dělnické třídy samé, že boj za osvobození dělnické třídy neznamená boj za třídní výsady a monopoly, nýbrž boj za rovná práva a povinnosti a za odstranění veškerého třídního panství;
• že hospodářské porobení pracujícího monopolistou pracovních prostředků, t.j. zdrojů života, je základnou poroby ve všech jejích formách, veškeré sociální bídy, veškeré duchovní degradace a politické závislosti;
• že hospodářské osvobození dělnické třídy je tudíž oním velikým cílem, jemuž každé politické hnutí musí být podřízeno jakožto prostředek;
• že veškeré úsilí o dosažení tohoto velkého cíle končilo dosud nezdarem, protože nebylo dost solidarity mezi dělníky rozličných odvětví práce v každé zemi a protože nebylo bratrského svazku mezi dělnickými třídami jednotlivých zemí;
• že osvobození práce není ani místní, ani národní, nýbrž sociální problém, který se týká všech zemí, v nichž existuje moderní společnost, problém, který není možno vyřešit bez praktické i teoretické spolupráce nejpokročilejších zemí;
• že nynější znovuprocitnutí dělnické třídy v průmyslově nejpokročilejších zemích Evropy, budíc nové naděje, je zároveň i vážnou výstrahou před opakováním starých omylů a vyžaduje, aby se hnutí dosud nespojená neprodleně semkla,
bylo na základě těchto úvah založeno Mezinárodní dělnické sdružení.

Mezinárodní dělnické sdružení prohlašuje:
• že všechny spolky a jednotlivci, kteří k němu příslušejí, uznávají pravdu, spravedlnost a mravnost za základ vzájemného poměru k sobě a ke všem lidem bez rozdílu barvy, víry či národnosti,
• že neuznává žádná práva bez povinností, žádné povinnosti bez práv;
a v tomto duchu byly sepsány tyto stanovy:

1. Toto sdružení bylo založeno k tomu účelu, aby bylo vytvořeno středisko spojení a spolupráce mezi dělnickými sdruženími, která existují v různých zemích a směřují k témuž cíli, totiž k ochraně, rozvoji a úplnému osvobození dělnické třídy.
2. Jméno společnosti je "Mezinárodní dělnické sdružení".
3. Každoročně se svolá Všeobecný dělnický sjezd delegátů a odboček sdružení. Úkolem sjezdu bude proklamovat společné úsilí dělnické třídy, učinit opatření nutná k úspěšné činnosti Mezinárodního sdružení a jmenovat Generální radu sdružení.
4. Každý sjezd určí místo i čas svolání příštího sjezdu. Delegáti se sjedou ve stanovený čas a na stanoveném místě bez zvláštního pozvání. Generální rada může v případě nutnosti místo zasedání změnit, nemá však moci odsunout dobu sjezdu. Sjezd každoročně určuje sídlo Generální rady a volí její členy. Takto zvolená Generální rada je zmocněna kooptovat nové členy.
Na výročních shromážděních Všeobecného dělnického sjezdu je Generální rada povinna podat sjezdu veřejně zprávu o své činnosti za uplynulý rok. V případě nutnosti může Generální rada svolat Všeobecný sjezd před pravidelným výročním termínem.
5. Generální rada je složena z dělníků oněch zemí, které jsou zastoupeny v Mezinárodním dělnickém sdružení. Z řad svých vlastních členů volí nutné funkcionáře: pokladníka, generálního sekretáře, příslušné sekretáře pro jednotlivé země atd.
6. Generální rada tvoří mezinárodní centrum prostředkující mezi různými národními a místními skupinami sdružení za tím účelem, aby dělníci jedné země byli ustavičně zpravování o hnutí své třídy v ostatních zemích; aby bylo možno současně a pod jedním společným vedením provádět šetření o sociálních poměrech v různých evropských zemích; aby otázky všeobecného zájmu, s nimiž přišel některý spolek, byly řešeny všemi a aby v případě nutnosti přímého praktického zákroku, jako na př. v mezinárodních sporech, byla zajištěna současnost a jednotnost akcí všech připojených sdružení. Generální rada se musí všude tam, kde se to stane nutným, chopit iniciativy, vypracovat návrhy a předložit je jednotlivým národním či místním sdružením. Pro usnadnění spojení vydává Generální rada periodické zprávy.
7. Ježto úspěch dělnického hnutí v každé zemi může být zajištěn jen silou jednoty a semknutí a ježto na druhé straně užitečnost mezinárodní Generální rady nezbytně do značné míry závisí na tom, bude-li ve styku s malým počtem národních ústředen dělnických sdružení, či s velkým počtem malých a nespojených místních spolků, musí se členové Mezinárodního dělnického sdružení snažit ze všech sil o sjednocení roztříštěných dělnických spolků svých příslušných zemí v národní organizace, představované národními ústředními orgány. Je ovšem samozřejmé, že použití tohoto článku bude záviset na zvláštních zákonech jednotlivých zemí a že, nemluvě o legálních překážkách, nemá nic překážet přímému dopisování nezávislých místních spolků s Generální radou.
7a. Ve svém boji proti spojenému panství majetných tříd může proletariát působit jako třída jen tehdy, jestliže se sám zorganizoval ve zvláštní politickou stranu, stojící proti všem starým stranám vytvořeným majetnými třídami.
Tato organizace proletariátu v politickou stranu je nutná k tomu, aby bylo zajištěno vítězství sociální revoluce a její konečný cíl - odstranění tříd.
Spojení sil dělnické třídy, jehož již bylo dosaženo hospodářskými boji, musí být také pákou v jejím boji proti politickému panství jejích vykořisťovatelů.
Ježto páni půdy a kapitálu vždycky používají svých politických výsad k ochraně a zvěčňování svých hospodářských monopolů a k zotročování práce, stalo se dobytí politické moci velkým posláním proletariátu.
8. Každá sekce má právo jmenovat pro dopisování s Generální radou svého vlastního sekretáře.
9. Členem Mezinárodního dělnického sdružení se může stát každý, kdo uznává a hájí jeho zásady. Každá odbočka je odpovědná za nezávadnost členů, které přijala.
10. Při přesídlení ze země do země bude každému členu Mezinárodního dělnického sdružení prokázána bratrská podpora dělníky organizovanými ve sdružení.
11. Dělnické spolky, které se spojily v trvalý svazek bratrské spolupráce, zachovávají si při vstupu do Mezinárodního sdružení své již existující organizace nedotčeny.
12. Tyto stanovy mohou být revidovány na každém sjezdu, budou-li s takovou revizí souhlasit alespoň dvě třetiny přítomných delegátů.
13. Vše, na co v těchto stanovách nebylo pamatováno, bude doplněno zvláštními stanovami, které podléhají revizi každého sjezdu.

Původní text - Prozatímní stanovy - vypracoval K. Marx mezi 21. a 27. říjnem 1864 k příležitosti založení I. Internacionály. Definitivní text byl přijat v září 1871 na londýnské konferenci Mezinárodního dělnického sdružení a vyšel tiskem v Londýně roku 1871 jako samostatná brožura. Původní znění anglicky.
Článek 7a - původní znění francouzsky; byl to zkrácený výklad rezoluce přijaté londýnskou konferencí z roku 1871, dodatečně pojatý do stanov na základě usnesení haagského sjezdu I. Internacionály v září 1872.