Na 19.května 1935 byly vypsány volby na Národního shromáždění. Česká
velkokapitalistická reakce, která tehdy využila nově vytvořeného Národního
sjednocení (spojení Kramářovy Národní demokracie a Stříbného Ligy), nastoupila
do nich s pomocí fondů Živnobanky s ohromným humbukem. Také Henlein za vydatné
pomoci agrárního ministra J.Černého prováděl ohromnou předvolební agitaci v
pohraničí. KSČ šla do voleb s hesly míru, spojenectví se Sovětským svazem a boje
proti fašismu. (Poznámka redakce Svobody, která v roce 1948 vydala Sebrané
spisy J.Švermy).Krize kapitalizmu přivedla pracující lid na pokraj zoufalství, zničila statisíce dělnických existencí. A ve vzduchu visí další nebezpečí: nebezpečí fašizmu, nebezpečí války! Každý pracující člověk vzpomíná na slavnou dobu po převratu.
(konfiskovány 2 řádky)
Ptá se a hledá příčiny, proč dělnická třída upadla do dnešní situace.
A Každý dnes chápe a cítí: je to cesta spolupráce s buržoazií a cesta koaličních čachrů – která dělnickou třídu zavedla do dnešních poměrů.
Po řadu let bojují páni Bechyňové, Meisserové i Benešové proti komunizmu. Po řadu let hlásají a slibují, že spolupráce s měšťáky na podkladě měšťácké demokracie a na podkladě koaličních vlád přivede dělnickou třídu bez obětí k novému životu. – Nuže, jaké jsou výsledky této politiky?
Slibovali chléb a práci – dali lidu hlad! – Továrny se zastavily – milion dělníků bloudí bezradně po ulicích. Mzdy byly sníženy na žebráckou úroveň. Podpory nezaměstnaných byly odbourány. Staré vymoženosti dělnické třídy – sociální pojištění a jiné – byly zrušeny.
(konfiskovány 4 řádky)
Slibovali socializmus – přivedli na scénu fašizmus! Zatím co dělnické svobody byly potlačeny, bylo dáno velké pole fašistickým agentům, aby sociální a nacionální demagogií podchycovali zoufalství pracujícího lidu. Již se formují fašistické hordy Preissů i Henleinů, aby dovršily dílo dnešní koalice – aby potlačily všechna dělnická práva – všechny dělnické organizace.
Slibovali ráj na zemi – ale zachránili planými sliby kapitalistický řád, který již po světové válce byl ohrožen revolučním dělnickým nástupem.
Dnešní postavení všeho pracujícího lidu je obžalobou celého dosavadního vládního režimu.
To vše si musí dnes pracující člověk uvědomit. A musí si vzpomenout:
Co po léta říkali páni Soukupové, Bechyňové i Benešové o Sovětském svazu?
Ve všech kapitalistických zemích jsou továrny zarostlé sítí pavučin, dělníci bloudí zoufale po ulicích nebo hynou v mučírnách koncentračních táborů, zatímco kapitalisté shrabují zisky vydřené z dělnické bídy. V Sovětském svazu není kapitalistů – továrny zpívají slavnou píseň svobodné práce, které je základem rostoucího blahobytu lidu. – Nikdo nemůže dnes zapřít tyto skutečnosti. I měšťácké a socialistické noviny musí přinášet nadšené články a socialistické výstavbě v SSSR.
Dnes se tito pánové dokonce vydávají za „přátele Sovětského svazu. Dnes dokonce tito pánové ve jménu Sovětského svazu žebrají o vaše hlasy. Pracující lidé se nedají oklamat! Pracující lidí si vzpomenou, jak vládní panstvo dlouhá léta štvalo proti Sovětům!
Po řadu let Československo neuznávalo Sovětský svaz a stálo v předních řadách protisovětské fronty. Ať se vám nevymlouvají dnes na starého Kramáře! Celá česká buržoazie i vládní socialisté byli stoupenci této politiky. Byla to přece politika celé vlády a i politika Benešova, která spoutala Československo se všemi imperialistickými státy a i s tím klerikálním Vatikánem, ale která proti Sovětskému svazu – proti jedinému dělnickému státu světa – ukazovala jen nepřátelství a sevřenou pěst.
Po řadu let všechny měšťácké strany i vládní socialisté štvali proti Sovětskému svazu, líčili báchorky o bídě ruského lidu a vysmívali se pětiletce. Sociální demokrat Soukup ještě před čtyřmi lety na sjezdu sociální demokracie volal přímo po svržení sovětské vlády: „Celé sovětské Rusko – pravil Soukup – stojí dnes před strašnou krizí hospodářskou. O tom ví dnes celý svět a také my máme o všem své nejpodrobnější zprávy.. Sovětské Ruska nestačí dnes uživit lidským způsobem své vlastí obyvatelstvo. Gruzínec, známý pod jménem Stalin, činí zoufalé, násilné pokusy a kolektivizaci selského stavu… A v tomto osudovém okamžiku celá naše Socialistická internacionála je povinna povstat a mluvit: Proletáři Sovětského Ruska, spojte se s námi k záchraně ruské revoluce a k boji za demokracii a socializmus!“
Tak štval proti Sovětskému svazu starý Soukup. A stejně mluvili Stivínové, Bychyňové, Benešové. Štvali proti komunistům a líčili hrůzy komunistické vlády v Sovětském Rusku. A co se dnes ukázalo?
My komunisté – jediní na světě – jsme neoklamali pracující a měli jsme pravdu. A proto také je jasno:
Slavné dílo Sovětského svazu znamená bankrot měšťáků a vládních socialistů. Je dílem komunistů!
Sovětský svaz dal dělnické třídě šťastný a spokojený život. Pětiletka, které se před časem tolik posmívali, vytvořila pevné základy nové socialistické společnosti. Není nezaměstnanost – vždyť nové a nové továrny, které jsou spravovány dělnickou třídou, potřebují stále nové pracovníky.
Sovětský svaz dal šťastný život rolníkům. Zbavil je daní a dluhů a dal jim možnost, aby se dobrovolným sdružováním stali účastníky výstavby nové socialistické společnosti.
Sovětský svaz dal pracujícímu lidu skutečnou svobodu,
(konfiskováno 10 řádek)
Jako nikde na celém světě dnes nepochybuje o tom, že Sovětský svaz dal lidu šťastný život, tak nikdo také nepochybuje o tom, že Sovětský svaz je jedinou záštitou míru. Válka dnes visí na vlásku. Hitlerovo Německo je hlavním válečným štváčem, spojuje se s Polskem a s Japonskem, aby za pomoci anglického imperializmu rozpoutalo nový světový požár. Jen Sovětský svaz je baštou míru – vždyť je to země vítězné dělnické třídy. Sovětský svaz zachránil lidstvo a stále je zachraňuje od nesmírných muk.
Sovětský svaz je baštou míru a záštitou samostatnosti malých národů – českého národa. Hrozící válka staví na pořad dne nové dělení světa. Všechny imperialistické velmoci – i ta Francie – jsou kdykoliv ochotny jednat o novém rozdělení světa na účet malých národů, jen když to bude sloužit jejich imperialistickým zájmům. Jen Sovětský svaz nečachruje s existencí malých států a s národní samostatnosti malých národů – vždyť je zemí, kde vládnou komunisté.
I česká buržoazie musí uznat tyto skutečnosti. I páni Benešové, kteří hlásali po řadu let „věčný mír“, vidí bankrot své dosavadní protisovětské politiky. Nouze naučila vládnoucí třídu zpívat jinou písničku. Mluví se dnes o přátelství k Sovětskému svazu. V těchto dnech má být uzavřen mezi ČSR a SSSR pakt a vzájemné pomoci proti útočníkům. A tohoto rychlého obratu, který musela česká buržoazie zdělat ve své zahraniční politice, využívají její agenti k tomu, aby znovu zmátli pracující lid a aby se dnes oni vydávali za jediné „zastánce Sovětského svazu“.
V Dokumentech, pod zakl.ikonama, jsou asi 3 stránky ve vztahu k J.Švermovi