Rozhovor s Kamilem Tekinem Surekem, členem Ústředního výkonného výboru turecké Strany práce:

Je reálné uvažovat o nastolení socialismu v Turecku, když v zemích Malé Asie je stále velkým tabu a komunisté jsou mnohdy pronásledováni?

To je pravda, my se ale zúčastnili v listopadu 2003 parlamentních voleb. Získali jsme 6,2 procenta hlasů, což představovalo 2,5 milionu voličů. Nestačilo to sice, protože hranice je v Turecku 10 procent, ovšem dokázalo to, jak populární jsme zejména mezi mladými lidmi, co pracují za nízkou mzdu a ve špatných podmínkách. Nemyslíme si, že socialismus je možné v Turecku nyní nastolit, ale říkáme, že podmínky pro to jsou stále lepší.

Jak se díváte na možné členství Turecka v Evropské unii?

Jako strana jsme jednoznačně proti, protože EU je imperialistická unie ovládaná evropskými monopoly. Podporujeme spolupráci a sbližování lidí, pracujících vrstev, ale jsme proti členství. Předpokládáme, že nakonec se členy staneme, to záleží na vůli obyvatel každé země, jsme však toho názoru, že to zpomalí proces naší revoluce.

Zlepšuje se situace kurdské menšiny nebo je to jen divadlo kvůli přístupovým jednáním s Unií?

Máme velmi dobré vztahy s Kurdy a jejich politickou stranou. Do zmíněných voleb jsme šli v koalici. O jejich situaci se mnoho mluví, protože EU žádá provádění tzv. demokratizačního procesu. Lidé věří, že demokratizační změny jsou opravdové, není to ale tak docela pravda. Jeden kurdský hoch byl třeba i s otcem zabit tureckými vojáky loni v listopadu, na demonstraci začátkem prosince pak zemřeli další Kurdové. V turecké, zejména pak kurdské realitě nemůžeme o žádných velkých zlepšeních mluvit.

A co změny v legislativě?

Došlo k určitým změnám v zákonech. Mnoho věcí se dělá na papíru, ale v realitě se nic moc nezměnilo. Televize a rádio například pouštějí jednou týdně deset minut kurdského vysílání, což má demonstrovat, že dávají Kurdům prostor promluvit. Stejně to dopadlo se zrušením státně bezpečnostního soudu, kde se obvykle konaly politické procesy, avšak vojáci tam zůstali.

Jak se žije usedlíkům na hranicích s Irákem?

Naprostá většina lidí v Turecku je proti americké okupaci Iráku, je to konečně jeden z důvodů, proč turecký parlament v březnu 2003 zavrhl naši účast v té věci. Lidé z pohraničí před okupací mezi sebou obchodovali, teď je to složité, prakticky nemožné. Mnoho řidičů náklaďáků bylo zabito.

Zabito kým?

Většinou silami iráckého odporu, nemůžeme to vědět přesně, možná to byla provokace USA nebo někoho jiného. Nemožnost obchodu vedla ke zvýšení nezaměstnanosti, už tak chudý region se proto stal ještě chudším. Oblast nedávno navštívila skupina intelektuálů, spisovatelů a novinářů z Turecka a Sýrie.

Je vize tureckého socialismu odlišná od evropského standardu?

Nemáme zkušenosti s evropským socialismem, věříme stále v klasickou tezi marxismu-leninismu. Myslíme, že podle zkušeností ze SSSR se socialismus znetvořil, nebyl už pravým socialismem, ale jeho deviací. Nešlo vlastně přímo o problém socialismu, ale přístupu k němu. Východoevropské země s tím mají lepší zkušenost, my nikoli. Prostě věříme na klasické principy.