Nový případ staré zrady 

Josef  K U T A J – písař

Pod provoláním: „Vláda prokazuje, že neumí vládnout“, uveřejnily 6.10.2007 Haló noviny, zastupované paní Marií KUDRNOVSKOU, rozhovor s předsedou ÚV KSČM a místopředsedou Poslanecké sněmovny, panem Vojtěchem Filipem – v jeho podání naprosto dominuje studená oficiální řeč, vysoko čnící nad bezprostřednosti běžného rozhovoru;  vyplývá z ní, mimo jiné:

Pan Filip setkání v Bělorusko plánoval už delší čas; na  samotnou cestu měl v podstatě jen 48 hodin. Jak je v textu HaNo uvedeno, cestu pan Filip podnikl pod velkým tlakem českých podnikatelů, kteří požadovali, aby někdo z českých politiků vyjel a v Bělorusku vysvětlil, „že čeští podnikatelé mají o Bělorusko zájem, přestože u nás nejsou zcela objektivní informace, které by odpovídaly tomu, co se v této zemi ve skutečnosti děje.“

Já vím, textu chybí souvislosti a potom i logika, ale i tak se nechá vytušit smysl jeho slov: pan Filip, předseda Komunistické strany Čech a Moravy, v Bělorusku jednal v zájmu české buržoazie! Někdo namítne: no, a co? Budou-li mít čeští podnikatelé dodávky,  budou mít čeští dělníci práci a výdělek. To je pravda. Ale přece jenom platí a vždycky platit bude: Věc podnikatelů dvou buržoazních států, by neměl, ve službách buržoazie,  sjednávat hlavní představitel komunistů ani jednoho ze zúčastněného státu. A jestliže přece jenom k takové službě došlo, pak to svědčí, přímo demonstruje o úplné, vše zahrnující provázanosti oficiálního vedení KSČM s českou buržoazií, na jedné straně a nevšední důvěře buržoazie běloruské, projevené představiteli české komunistické strany. Na druhé straně, tento demonstrativní případ ukazuje i  na charakter politické orientace celé KSČM a nejen, řekněme, na poměr pana Filipa k buržoazii vůbec – kdyby nevládly v KSČM politicky i třídně naprosto zvrácené poměry, kdyby politiku KSČM ovládali prostí členové strany, nenapadlo by ani pana Filipa, aby takové praktiky s českou buržoazií sjednával.

Této politicko-třídní srážky si byla vědom paní Kudrnovská i pan Filip a proto hned v následující větě – stále téhož odstavečku, oba rychle vyjeli úžlabinou domnělého úniku a tvrdili ústy pana Filipa:

„Byl jsem tam spíše na stranickém jednání, ale při té příležitosti jsem navštívil obě komory parlamentu, ministerstvo energetiky a ministerstvo zahraničních věcí. Na ministerstvu energetiky je velký tendr“, (veřejná nabídková soutěž – poznámka J.K.), „na stavbu energobloků a je možné, aby v něm české podniky uspěly. Česká republika za poslední dva roky sice zvýšila s Běloruskem objem vzájemného obratu, ale potenciál vzájemných vztahů je stále nevyužitý. Jsme až 18. obchodním partnerem, když navíc jsou výrazně před námi jak Německo, Velká Británie nebo Nizozemsko. Samotná návštěva pak byla hodnocena všemi představiteli, se kterými jsem jednal - ať už se zástupci vládní Republikánské strany nebo s Komunistickou stranou Běloruska nebo s představiteli skupiny přátel Bělorusko-Česká republika, která existuje v běloruském parlamentu - velmi pozitivně. Na ministerstvu energetiky plánují návštěvu ČR. Navrhli, aby byla také vytvořena větší mise českých podnikatelů, která by do jejich země vyjela. Je evidentní, že v Hospodářské komoře ČR takový zájem existuje a tato mise se pravděpodobně brzy uskuteční. Jde o to, že v Bělorusku je velmi intenzivní rozvoj zejména strojírenských technologií, je tam velmi zajímavá spolupráce v oblasti medicíny, resp. farmacie. A jsou tu velké požadavky na zpracovatelský průmysl, ve kterém by se Česká republika mohla výrazně angažovat…“

Jak je z textu rozhovoru přímo do oči bijící, jen sporadicky, jen třemi slovy se pan Filip zmínil, že v Bělorusku byl „spíše na stranickém jednání“, avšak o jeho podrobnostech se text v HaNo ani nezmiňuje! Leč, dlouhý text, se zanícením věnovaný jen výsledkům jeho jednání s  běloruskou buržoazií, dává téměř s jistotou tušit, že s běloruskými komunisty, se pan Filip ani nepozdravil – tu šanci mu návštěva u běloruské buržoazie, neposkytla.

Rozhovor paní Kudrnovské, s předsedou KSČM a místopředsedou Poslanecké sněmovny, panem Filipem se dotýkal ještě některých jiných otázek; tento článek se však soustředil na zahraniční orientaci pana Filipa.

V té souvislosti je tedy nutno ještě uvést, že pan Filip dlouho doma – přesněji v Čechách, nepobudete. Příští týden odjíždí na Rhodos; (o němž jsem nikdy neslyšel, který neznám já, ani můj atlas i když v něm, na velkém formátu, je drobným tiskem, ve 145 sloupcích uveden seznam zeměpisných informací).

„Co vás čeká tam?“ Na ostrově Rhodos, zeptala se paní Kudrnovská. A pan Filip odpověděl: „Na Rhodos jedu na 5. výroční konferenci Dialogu civilizací. Je to tradiční akce, které se zúčastní víc než 500 delegátů z šesti desítek zemí světa. Tato konference vlastně nahrazuje dřívější celosvětové mírové hnutí. Konají se sociální fóra, která vzešla z jednání v Brazílii, konají se ekonomická fóra v Davosu. Lidsko-právní a mírový rozměr má právě Dialog civilizací, který se začal tradičně scházet na tomto řeckém ostrově. Na výroční konferenci bude hlavním tématem multipolarita, ekonomická spolupráce se třetími zeměmi.“

 „Budete na konferenci vystupovat?“ Zeptala se zvědavá paní Kudrnovská a pan Filip ledabyle odpověděl: „Mám připravené vystoupení, které se týká postavení a perspektiv Rady bezpečnosti Organizace spojených národů“.

Tak to vidíte, proletáři i vy, nezaměstnaní! Předsedu českých komunistů nezajímáte, s vámi, ani o vás nejedná; ale multipolarita - věčná spolupráce představitelů buržoazie světa je hlavní otázkou politiky předsedy českých komunistů; nejen to i podpora a dobrá perspektiva Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, na kterou dopadá nejedna kletba, nejen lidu třetího světa, je hlavním zájmem světového pana Filipa. Na druhé straně, což je přirozené, což je zákonité, se  zápalem prchá pryč z merita třídních střetů našeho prostého lidu. Takový je pan Filip, předseda českých komunistů!

Na závěr ještě připomínku: Jak demonstruje motto tohoto pojednání, pan Filip není prvým z vedoucích činitelů KSČM, kdo v zahraničí pobýval v zájmu české buržoazie… byli i další! A pan Filip mezi nimi chyběl? … … …